Jen abyste si nemysleli...nevykašlala jsem se na to ani jsem nezapoměla...sestra se pouze rozhodla, že je vhodný čas onemocnět - děkuju sestřičko! - a tak jsem měla tu čest starat se o zvracející dítě...zážitek, který bych si v klidu ušetřila. Takže předběžný termín kapitoly je na víkend...většinu času mi teď žere činnost "ukliď a uvař" :D ...vše co jsem chtěla říct...táhne na jednu ráno, jdu spinkat :D

1. Kapitola - Před 17. lety

12. listopadu 2013 v 0:13 | Nicole <3 |  VA podle mně
Mám tady 1. kapitolu svoji 1. ff a dál k tomu nemám co říct. Usmívající se


Pohled Rhea (mamka od Liss)
Je 5 ráno a já nemůžu pořád usnout, vedle mě spí můj manžel Erik a moje malá Vasilisa, kterou jsem si nedávno odvezla z porodnice.Vedle v pokoji spí můj čtyřletý chlapec André, který je na svůj věk dost chytrý, tak to už u morojů bývá. Když už už usínám najednou na postel skočí André a povídá že slyšel v televizi že, lidi našli dvojčata s nelidskou DNA a budou na nich dělat pokusy. V tu chvíli se seberu a jdu ven za našim strážcem a řeknu mu o nich. Ten neváhá a vymýšlíme plán na záchranu dvojčat. Vzbudíme mého manžela a ten ví jak se nepozorovaně dostat k laboratoři, kde je drží. Já, Erik a náš strážce jdeme ven a Erik roztahuje velkou deku kterou očaruje svým živlem-vzduchem. Deka se začne vznášet a my letíme k laboratoři. Když doletíme zjistíme že deka se utrhla, kus se jí asi zachytil o fontánu v zahradě. Oknem vidíme postýlku a v ní jsou 2 krásné a malé dhampýrky. Náš strážce vyrazí okno a tím spustí alarm a ty 2 malé začnou křičet. Vlezu dovnitř a rychle je podávám oknem Erikovi a našemu strážci. Oknem zase vylezu ven a pospícháme k dece. Najednou do mě něco vrazí a já padám na zem. Mám něco měkkého přes hlavu a nic nevidím. Zjistím že je to zbývající kus naší deky a když se z něj vymotám vidím že na něm připlachtili André s Lissou. Zbalíme deku na které ti dva přiletěli a já beru Lissu do náruče a Andrého za ruku musíme utíkat dál, protože v dálce je slyšet policie. Najednou náš strážce odletí 10 metrů daleko a kolem naší morojsko-dhampýrské skupinky začne kroužit 5 strigojů. Jeden z nich odhodí Erika od dhampýrek. A mě strigoj vyrve moje děti a dá je ke dvojčatům. Teď jdou po mně 2 strigojové. Ohlédnu se a vidím Lissu, dvojčata, Erika ale kde je André? V tom moji pozornost opět zaujmou moji strigojští pronásledovatelé. Když mě jeden z nich začne táhnout pryč najednou strigoňovi vzplane hlava a než se naděju je celý na popel. A už vidím Andrého který mi zachránil život, ale magie ho vyčerpala a svezl se na zem. Potom vidím Erika jak vzduchem od sebe drží strigoje. Já se začnu soustředit na laboratoř, která je postavena z cihel. Nechám cihly do sebe narážet aby se zostřily a když se mi zdají dost ostré pošlu je proti tomu druhému strigojovi který mě pronásledoval. Díky cihlám jsem mu setnula hlavu ještě z posledních sil pošlu cihly proti strigojovi který zaměstnává Erika, a taky mu setnu hlavu. Po použití tolika magie se já i Erik svezeme na zem stejně jako André. Jsme naprosto vysílení takže můžeme už jenom přihlížet jak se zbývající 2 strigojové blíží ke 3 objímajícím se dívenkám. V tom se vrátí náš strážce a jednoho z nich propichuje stříbrným kůlem. 2. strigoj naštvaně zavrčí a odhodí našeho strážce proti stromu. Začínám panikařit protože náš strážce byl jediný kdo je ještě mohl zachránit a ten je teď buď mrtvý nebo v bezvědomí. Poslední ze strigojů se natahuje po jedné z holek nevidím pro kterou. Z ničeho nic se kolem Lissy začne shromažďovat světlo a strigoj odletí a přistane vedle mě. Vypadá to že moje holčička ovládá nějákou zvláštní magii toto je poprvé co jsem něco takového viděla. Ten strigoj je v bezvědomí, což je něco neslíchaného. André z posledních sil podpálí toho strigoje dokud je mimo. Pomalu se nám vrací síly a už se můžeme zvedat. Erik zaječí: Honem k dece jdou sem policajti! Seberu Lissu a dvojčata a odnesu je na deku. Za mnou přiklopýtá André držící ten urvaný kus deky. Poslední se sem belhá Erik podpírající našeho strážce. Pak Erik poručí dece aby vzlétla. Letíme zpátky k domu ale Erik už je zesláblý a těsně před našim sídlem mu jeho vzdušné síly vypoví službu a my se řítíme dolů. Náš dopad naštěstí zbrzdí můj záhonek s růžemi a liliemi. A podle těchto kytek, díky kterým z nás nejsou mastné fleky, se jmenují naše malé dhampýrky. Jedna z nich má hnědé vlásky a hnědé oči - ta dostala jméno Rosemarie a ta druhá má modré oči a ta dostala jméno Lilianna. Až na oči jsou úplně k nerozeznání, nechtějí od sebe ani na krok. Moje Lissa od té doby nikdy nespí se mnou vždycky je u nich jako kdyby je chtěla chránit, jako to udělala s tím strigojem. Všichni jsme tu misi přežili a získali jsme 2 nové členky do rodiny.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Anet Anet | Web | 13. listopadu 2013 v 20:24 | Reagovat

Je to fajnové ;-) Ale teda bejt tebou tak bych to rozdělila...víš, aby to nebylo tak všechno na sobě NAHNÁCANÝ...SE TO PAK LÍP ČTE ;-)třeba
Hovno se vtezlo po podlaze.
Dopadlo na střechu.......já nevím, jak to vysvětlit XDD a když máš dialog...s lidma, jako jak spolem mluví tak uděláš totok "Ahoj!" třeba takto... a oddělíš to od té věty třeba víš....Já jsem taky začala tak 2 měsíce zpátky taky příběh...sice ne o VA, ale taky takovou fantasy...xD no každopádně vím, jaký jsou ty začátky...Ale jako jináč je to fakt dobrý....zachvilu se rozepíšeš a bude to pak perfektní ;-) rozhodně si přindu zas na příště přečíst další části tvého příběhu....kdyby tit o nevadilo tak bych si tě dala spřátelených...;-)

2 Nicole <3 Nicole <3 | 14. listopadu 2013 v 19:18 | Reagovat

dobře dík za koment,zapracucju na tom

3 Nicole <3 Nicole <3 | 14. listopadu 2013 v 20:53 | Reagovat

a budu ráda když si mě přidáš

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama